fbpx

Počátky průmyslu v Mladé Boleslavi

Historické město nad soutokem Jizery a potoka Klenice disponuje ve svých tisíciletých dějinách také pozoruhodnými památkami na průmyslovou minulost. Ta zde má své počátky již v první třetině 19. století, kdy dochází k zavádění technických inovací do mlynů a vrchnostenských pivovarů. V letošním roce je tomu právě 200 let, kdy u Jizery v místech pod starou vodárenskou věží vznikl také první podnik textilní – kartounka Karla Köchlina a Jeremiáše Singera, později rozšířená firmou Ignác Klinger a jestě později užívaná Mototechnou. Nebyla to však jediná významná textilka ve městě. V roce 1887 si pánové Eisler & Fuchs založili v místech za dnešní Průmyslovou školou továrnu na pletené zboží – mechanickou pletárnu poháněnou několika silnými parními stroji. Té předcházel od roku 1884 galanterní podnik na Staroměstském náměstí.  Ačkoliv se nejednalo mezi textilkami o velkou firmu, (okolo 150 zaměstnanců) získala si značný věhlas a své zboží několik desetiletí úspěšně vyvážela i za hranice Evropy. Sláva podniku začala blednout až s příchodem hospodářské krize v r. 1930. I po omezení výroby však zaměstnávala desítky dělníků až do druhé světové války, kdy byla továrna zabavena jako židovský majetek. V poválečném období pak prostory sloužily jako opravny automobilů pro komunál. Zatímco budovy někdejší Klingrovky/Mototechny v minulých letech ustoupily výstavbě nových areálů pro koncern Škoda, pozoruhodný tovární objekt  pletárny Eisler & Fuchs zůstal zachován jako cenný architektonický doklad průmyslových dějin města. 

Neméně zajímavými průmyslovými dějinami disponuje i druhý objekt nalézající se v areálu SPŠ.

Jednalo se o montovnu motorových pluhů, kdysi proslulé značky Exelsior. Jejím zakladatelem se stal v závěru 19. století roudnický podnikatel, výrobce zemědělských strojů Rudolf Bächer. V Mladé Boleslavi se podnikatelsky spojil s firmou Laurin & Klement a v letech 1912 – 1923 zde společně produkovaly velmi žádané motorové zemědělské pluhy se třemi – šesti radlicemi. Vodou chlazené zážehové čtyřválcové motory poháněly dvě velká hnací kola opatřená ocelovými ostruhy, v zadní části bylo jedno kolo řídící. Přední část byla rovněž vybavena speciální řemenicí k pohánění ostatních strojů – pil, mlátiček apod. Do Mladé Boleslavi se z Bächerovy hutě dováženy komponenty, automobilka pak dodala motory a další montážní komponenty. Díky praktičnosti a spolehlivosti strojů zaznamenala firma v průběhu 20. let svého vrcholu a měsíčně produkovala několik desítek strojů, které vyvážela i do zámoří. Spolupráce firem pokračovala i po fúzi  Laurin & Klement a Škody až do druhé světové války, kdy dědice firmy páně Bächera potkal stejný osud jako majitele sousední pletárny. Jejich majetek byl zabaven jako židovský a objekt montovny sloužil válečné výrobě. Roudnický zakladatelský podnik Rudolfa Bächera se po druhé světové válce proměnil ve státní „Agrozet“ a fungoval až do devadesátých let. Mladoboleslavská výroba již po válce obnovena nebyla a budova montovny průběžně sloužila různým malovýrobním a skladovacím účelům.